Historie obce:

Doklady o pobytu člověka na území Klobouček jsou velmi staré. Katastr obce Klobouček byl osídlen již od mladšího paleolitu. Svoje stopy tu zanechalo každé pravěké období. Nejvíce památek pravěkého osídlení bylo nalezeno na Baračce, strategicky umístěném návrší na pomezí Klobouček a Vicemilic.

Najít ve středověkých písemných pramenech zprávy o našich Kloboučkách je dost obtížné, protože v té době na Moravě existovaly troje Kloboučky a někdy lze jen těžko rozlišit, ke kterým Kloboučkám se daná zpráva vztahuje. Své jméno dostaly Kloboučky snad podle tvaru okolních kopců, připomínající klobouky, možná však od osobního jména Klobouk, jako zdrobnělina místního jména Klobouky.

Za nejstarší zprávu o Kloboučkách u Bučovic se považuje zápis v zemských deskách z roku 1349 o spolčení kněze Zdeňka z Klobouček s bratrem Ježkem na majetek v Kloboučkách, což dnešních jazykem znamená, že oba bratři se dohodli na bezpodílovém vlastnictví. V roce 1351 postoupil týž Zdeněk v Kloboučkách a Juřenovicích Buzkovi z Nedachlebic 5 lánů, 8 podsedků a mlýn. V roce 1377 učinil vklad majetku v Kloboučkách  své ženě Jaroslav z Nedachlebic a podobně také Pešek z Čerčína, který krátce předtím koupil ve vsi sedm lánů od Jasoše z Bělovic. Roku 1391 Ježek Kužel ze Žeravic učinil vklad Buzkovi z Drahonovic. V roce 1412 zde měli majetek Zich Kužel z Nedachlebic a Jan Kužel z Archlebova. Jednalo se zde většinou o spletité majetkové vztahy a nároky mezi příslušníky rozvětveného rytířského rodu s erbem kužele. Svoje majetkové podíly a příjem z poddanských platů zde měli také příslušníci jiných šlechtických rodů. V roce 1391 prodal Štěpán z Červené plat z Klobouček Bartošovi z Moravan, který jej roku 1397 prodal příslušníku známého panského rodu Ježkovi Puškovi z Kunštátu. Roku 1409 Jindřich ze Soběbřich odstoupil svůj podíl ve výsi 40 kop Bořutovi z Bystřice. Ten se pak spolčil na majetek v Kloboučkách a Šardičkách se svým bratrem Čeňkem. V tom roce zapsal plat v Kloboučkách Jan Bystřice Mikuláši z Ojnic a Nevojic. Všechny tyto změny se týkaly pouze dílů vsi nebo poddanských platů zapsaných na několika lánech. Nadační listina oltáře Panny Marie, svaté Kateřiny a svaté Doroty farního kostela v Bučovicích z roku 1405, kterou vydal Čeněk Bučovský z Bludova,  ovšem ukazuje , že většina vsi patřila bučovské vrchnosti , tedy Bučovským z Bludova jinak též z Nechvalína,kteří zde vykonávali právo vybírati královskou berni, a také ukazuje, že sedláci z Klobouček měli právo odúmrti, tedy možnost odkazovat svůj majetek příbuzným až do čtvrtého kolena.Teprve v případě, že příbuzní nebyli mohla usedlost převzít vrchnost. Kdy se Kloboučky dostaly do vlastnictví pánů z Bludova nevíme. Nejpozději v roce 1494 patřily Kloboučky stejně jako blízké Soběbřidhy majiteli Bučovic Janu Kropáči z Nevědomí, který je získal spolu z Bučovicemi paravděpodobně za uherských válek v šedesátých letech 15 století. Toto je v roce 1494 legalizováno zápisem v zemských deskách. V roce 1510 při prodeji bučovického statku Tasovi Bystřickému z Ojnic si Mikuláš Kropáč z Nevědomí Kloboučky ponechal a přenechal je s loukou Paseka v Soběbřichách svému stejnojmennému příbuznému Mikuláši Kropáči z Nevědomí. Tehdy již pusté Soběbřichy přešly k bučovickému panství. Panským nálezem v roce 1527 připadla ves Kloboučky, tak jak ji držel Mikuláš Kropáč z Nevědomí, Tasovi Bystřickému z Ojnic. Do zemských desek ji Tasovi vložili Mikulášovi ručitelé. Jednalo se o sedm lánů, půl páta podsedku a ktrčmu. Na Tasa z Ojnic zároveň  Jan starší a Jan mladší ze Štenberka, jako majitelé kvasického panství  převedli ta práva na lidech v Kloboučkách, tak jak je zde v minulosti měli Kuželové ze Žeravice na hradě Kvasicích na Kroměřížsku, s poznámkou, že na těchto lidech má od starodávna plat brněnský augustiánský klášter sv. Tomáše. Od té doby jsou Kloboučky trvale součástí bučovického panství. 

Do dějin obce zasáhla neblaze třicetiletá války. Před ní bylo v obci 35 usedlostí. Po jejím skončení bylo podle záznamů v plánovaném rejstříku 27 z nich pustých. Ještě čtvrt století po válce , roku 1673, bylo ve vsi podle stejného pramene osazeno 15 usedlostí. V roce 1790 bylo v Kloboučkách podle kontribučního přiznání  345 obyvatel , jejichž počet vzrůstal. Roku 1834 již to bylo 443 obyvatel a o 30 let později 548 obyvatel. 

Na nynějším kloboučském katastru byly ve středověku také jiné obce. Na hranicích mezi katastrem kloboučským a mouřínovským  to byly již zmíněné Soběbřichy, připomínané už v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, kterou klademe do roku 1141. Ves ležela v místech dnešních tratí Soubřestky a Plachetky. Poloha vsi Juřenovice, která zanikla ve středověku a která v souvislosti s Kloboučkami je několikrát zmiňována není známa.

V trati Trávníky byl kdysi milíř. Na kopci Baračka  stál větrný mlýn.